Чудь-йӧгра кыввез

Босьтöм Википедияись
Чудь-йӧгра да самод кыввез

Чудь-йӧгра кыввез (рочӧнжык Финно-угорскöй языккез) – Евразияын баитан кыввез, кӧдна ӧтлаын самод кывввезкӧт аркмӧтӧны урал кыв котыр.

Чудь-йӧгра кыввез вылын баитӧны 24 млн. морт, унажыксӧ нёль канмуын: Мадьярмуын, Финмуын, Эстмуын, Рочмуын, а сідзжӧ Норвегын, Шведмуын, Латвияын, Ромынияын да Сӧрбияын.

Медыджыт кыввез[вильмӧтны | Вильмӧтны код]

Баитіссез лыд сьӧрті медыджыт чудь-йӧгра кыввез:

Янсалӧм[вильмӧтны | Вильмӧтны код]

Чудь-йӧгра кыввез традиция сьӧрті чукӧртӧны кык группаӧ: чудь-перым кыввез да йӧгра кыввез. Быд группаӧ пырӧны кынымкӧ увтыр, быд увтырын ӧтік нето мымдакӧ кыв.

Чудь-йӧгра кыввез олӧны сэтшӧм кыв увтыррезын:

1. Об йӧгра увтыр: ханты кыв, манси кыв

2. Мадьяр увтыр: мадьяр кыв

3. Перым увтыр: коми кыв (зыряна коми да перем коми), удмурт кыв

4. Мари увтыр: мари кыв (олык мари да курык мари)

5. Мордва увтыр: эрзя кыв, мокша кыв

6. Саам увтыр: саам кыв (6 стандарт)

7. Чудь увтыр: финн кыв, ижора кыв (†), карел кыв (3 стандарт), вепс кыв, эст кыв, вадья кыв (†), лив кыв (†)

Вужкывсянь зоралӧм[вильмӧтны | Вильмӧтны код]

Лыддьӧны тай, быдӧс энія кыввез аркмӧмась ӧтік важся кывсянь, с.ш. вужкывсянь, кӧда вылын чудь-йӧгра отир баитӧма пӧ, ӧтлаын олікӧ, 6000 воын миян кадся одзжык. Сэсся отирыс рознитчисӧ му пасьта да аркмісӧ торья увтыррез. Быд увтырись сэсся быдмӧмась ӧння баитан кыввез. Кыдз муніс этія процессыс, висьтавны сьӧкыт. Эм быдкодь нёджӧввез.

Доннер (1879), а сэсся Янхунен (2003) мыччалӧны чудь-йӧгра кыввезлісь зоралӧм сідз:

Медодз ӧтласа чудь-йӧгра вужкывсянь торйӧтчӧма пӧ йӧгра-мадьяр группа (кытӧн аркмис йӧгра-мадьяр нето угор вужкыв); кольччас чудь-перым вужкыв. Этія чудь-перым кывсянь сэсся янсӧтчӧма перым увтыр (перым вужкыв) да кольччас мари-мордва-чудь-саам вужкыв, сы бӧрын торйӧтчас мари-мордва увтыр (с.ш. волга вужкыв), кольччас чудь-саам вужкыв, а сэсся и саам увтыр янсӧтчас да кольччас ӧтнас чудь увтыр.

Абондоло (1998) сьӧрті быдӧс мунӧма мӧдӧрсянь: перво пӧ янсӧтчӧма чудь-саам увтыр, сэсся мордва увтыр, мари увтыр, перым увтыр да кольччас чунь ӧтнас угор (йӧгра-мадьяр) увтыр.

Ӧшмӧссэз[вильмӧтны | Вильмӧтны код]

  • Языки народов СССР, т. 3. М., 1966
  • Основы финно-угорского языкознания, вып. 1–3. М., 1974–1976
  • Хайду, Петер. Уральские языки и народы. М., 1985
  • A magyar szókészlet finnugor elemei. Etimológiai szótár (Чудь-йӧгра кадсянь кольччӧм кыввез мадьяр кылын. Этимология кывкуд). Budapest: Akadémiai Kiadó, 1967-1978.
  • Abondolo, Daniel (ed.): The Uralic languages. Edited by Daniel Abondolo. London & New York: Routledge, 1998
  • Aikio, Ante (Критика:) Angela Marcantonio, The Uralic Language Family: Facts, Myths and Statistics. Видзӧт: Word - Journal of the International Linguistic Association 3/2003: 401–412.
  • Bakró-Nagy Marianne (Критика:) Az írástudók felelőssége. Angela Marcantonio, The Uralic Language Family. Facts, myths and statistics. Видзӧт: Nyelvtudományi Közlemények 2003, 100: 44–62. (Downloadable: [1])
  • Bakró-Nagy Marianne (Критика:) The responsibility of literati. Angela Marcantonio, The Uralic Language Family. Facts, myths and statistics. Видзӧт: Lingua 2005, 115: 1053–1062. (Downloadable: [2])
  • Benkő, Loránd: Etymologisches Wörterbuch des Ungarischen (Мадьяр кыв понда Этимология кывуд). Budapest: Akadémiai Kiadó, 1992-1997., ISBN 963-05-6227-8.
  • Collinder, Björn: Fenno-Ugric Vocabulary. Uppsala, 1955, ISBN 3-87118-187-0.
  • Collinder, Björn: An introduction to the Uralic languages. Berkely, California.
  • Campbell, Lyle: Historical Linguistics: An Introduction. Edinburgh University Press 1998.
  • Csepregi Márta (ed.): Finnugor kalauz (Чудь-йӧгра мыччалан). Budapest: Panoráma, 1998., ISBN 963-243-862-0.
  • De Smit, Merlijn (Критика:) A. Marcantonio: The Uralic language family. Facts, myths and statistics. Видзӧт: Linguistica Uralica 2003, 57-67.
  • Décsy, Gyula. Einführung in die finnisch-ugrische Sprachwissenschaft. Wiesbaden: Harrassowіtzб 1965.
  • Encyclopædia Britannica 15th ed.: Languages of the World: Uralic languages. Chicago, 1990.
  • Georg, Stefan. (Критика:) A. Marcantonio: The Uralic Language Family. Facts, Myths and Statistics. (Критика). Видзӧт: Finnisch-Ugrische Mitteilungen. 2003. Band 26/27.
  • Häkkinen, Kaisa: Suomalais-ugrilaisten kielten etymologisen tutkimuksen asemasta ja ongelmista (1979). Видзӧт: Nykysuomen rakenne ja kehitys. Volume 2, (NRJK 2) Pieksämäki 1984, ISBN 951-717-360-1.
  • Janhunen, Juha. Uralilaisen kantakielen sanastosta. Видзӧт: Journal de la Société Finno-Ougrienne 77. 1981. 219–274.
  • Janhunen, Juha. Reconstructing Pre-Proto-Uralic typology spanning the millennia of linguistic evolution. Видзӧт: Congressus nonus internationalis fenno-ugristarum. I: Orationes plenariae & Orationes publicae. Tartu, 2000. 59–76.
  • Kallio, Petri 2004. (Критика:) The Uralic Language Family: Facts, Myths, and Statistics (Angela Marcantonio). Видзӧт: Anthropological Linguistics Vol. 46, no. 4: 486-489.
  • Laakso, Johanna: Karhunkieli. Pyyhkäisyjä suomalais-ugrilaisten kielten tutkimukseen . Helsinki: SKS, 1999.
  • Laakso, Johanna (ed.): Uralilaiset kansat. Porvoo - Helsinki - Juva: WSOY, 1992, ISBN 951-0-16485-2.
  • Laakso, Johanna (Критика:) Sprachwissenschaftliche Spiegelfechterei (Angela Marcantonio: The Uralic language family. Facts, myths and statistics). Видзӧт: Finnisch-ugrische Forschungen 2004, 58: 296-307.
  • Marcantonio, Angela: What Is the Linguistic Evidence to Support the Uralic Theory or Theories? Видзӧт: Linguistica Uralica 40, 1, pp 40–45, 2004.
  • Marcantonio, Angela: The Uralic Language Family: Facts, Myths and Statistics. 2003.
  • Marcantonio, Angela, Pirjo Nummenaho, and Michela Salvagni: The "Ugric-Turkic Battle": A Critical Review. Видзӧт: Linguistica Uralica 37, 2, pp 81–102, 2001. Онлайн версия.
  • Ruhlen, Merritt, A Guide to the World's languages, Stanford, California (1987), pp. 64–71.
  • Saarikivi, Janne (Критика:) Angela Marcantonio. Uralic Language Family: Facts, Myths and Statistics. Видзӧт: Journal of Linguistics 1/2004. p. 187-191.
  • Sinor, Denis (ed.): Studies in Finno-Ugric Linguistics: In Honor of Alo Raun (Indiana University Uralic and Altaic Series: Volume 131). Indiana Univ Research, 1977, ISBN 0-933070-00-4.
  • Sinor, Denis (ed.):The Uralic languages: description, history and foreign influences. Edited by Denis Sinor. Handbuch der Orientalistik 8: Handbook of Uralic studies 1; Leiden: E. J. Brіllб, 1988.
  • Vikør, Lars S. (ed.): Fenno-Ugric. Видзӧт: The Nordic Languages. Their Status and Interrelations. Novus Press, pp. 62–74, 1993.
  • Wiik, Kalevi: Eurooppalaisten juuret, Atena Kustannus Oy. Finland, 2002.


Урал кыввез
Йӧгра увтыр Мадьяр кыв | Маньси кыв | Ханты кыв
Перым увтыр Коми кыв (стандарттэз: зыряна | перем) | Удмурт кыв
Мари увтыр Мари кыв (стандарттэз: олык | курык)
Мордва увтыр Мокша кыв | Эрзя кыв
Чудь увтыр Фин кыв | Эст кыв | Вепс кыв | Водь кыв | Карел кыв | Лив кыв † | Ижора кыв
Саам увтыр Саам кыв (стандарттэз: анараш | давви | кильдин | колтта | оарьел | юлев)
Самодий чукöр Маду кыв | Няа кыв | Сёлькуп кыв | Яран кыв
Важын ӧшӧм кыввез Меря кыв † | Мещера кыв † | Мурома кыв
Ӧшӧм кыввез